klinická logopedie Tábor - poruchy řeči, hlasu, sluchu

HOME - logopedie Tábor Mgr.Pavla Bláhová

poruchy komunikace

txt

opožděný vývoj řeči

Po­kud dí­tě ješ­tě ve třech le­tech ne­mlu­ví ve větách, uží­vá jen jed­not­li­vá slo­va, pak se jed­ná o opož­dě­ný vý­voj ře­či, kte­rý mů­že mít růz­né pří­či­ny. Při pros­tém opož­dě­ném vý­vo­ji ře­či dí­tě dob­ře ro­zu­mí, má dob­ře vy­vi­nu­tou mo­to­ri­ku a hru. Úpra­va sta­vu mí­vá dobrou pro­gnózu. Je-li vý­voj ře­či opož­děn na pod­kla­dě slu­cho­vé va­dy je nut­ná včas­ná di­a­gnos­ti­ka lé­ka­řem ORL ne­bo fo­ni­at­rem a za­há­je­ní lo­go­pe­dic­ké pé­če. 

Při opož­dě­ném vý­vo­ji ře­či na pod­kla­dě ne­do­sta­ču­jí­cích ro­zu­mo­vých schop­nos­tí se řeč roz­ví­jí po­ma­le­ji a de­for­mo­va­ně, pod­le úrov­ně­po­sti­že­ní. Opož­dě­ný vý­voj ře­či mů­že na­stat i na pod­kla­děor­gá­no­vých po­ruch mlu­vi­del u dě­tí s vro­ze­ným roz­ště­pem pa­t­ra rtu, s na­ru­še­ným vý­vo­jem chru­pu, s vý­raz­ně zkrá­ce­nou pod­ja­zy­ko­vou uz­dič­kou ne­bo i s de­for­ma­cí ja­zy­ka:

V pří­pa­dě opož­dě­né­ho vý­vo­je ře­či na pod­kla­dě po­ruch cen­t­rál­ní ner­vo­vé sou­sta­vy dí­tě ne­do­ká­že na­sta­vit mlu­vi­dla tak, aby ur­či­tou hlás­ku správ­ně re­a­li­zo­va­lo. Ty­to ob­tí­že čas­to do­pro­vá­zí nad­měr­né sli­ně­ním a ne­správ­né po­ly­ká­ní. Dob­rý in­te­lekt bý­vá čas­to za­cho­ván.

dyslalie (patlavost)

Jed­ná se o vad­nou vý­slov­nost jed­né ne­bo ví­ce hlá­sek. Dů­le­ži­té je re­spek­to­vat věk dí­tě­te a ne­po­ža­do­vat po dí­tě­ti vý­ko­ny, pro kte­ré je ješ­tě ne­zra­lé.

Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte:

Věk Rozvoj slovní zásoby Vývoj výslovnosti
do 1 roku Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší. M B P
A E I O U
D T N J
do 2,5 let Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu. K G H CH V F
OU AU
do 3,5 let Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť. Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě
do 4,5 let Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět. Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž
do 6,5 let Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí. C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

Dle této tabulky je možno odhadnout vhodný věk dítěte pro úpravu patřičné hlásky a tím i vhodnou dobu pro návštěvu logopedické ambulance.

vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie vzniká při organickém poškození mozku dítěte během těhotenství, při porodu nebo po narození do 1. roku věku dítěte. Vývoj řeči je vždy opožděný, výrazně je narušena schopnost sluchového rozlišování, vnímání a chápání řeči, stavby vět. Typické jsou výrazné agramatismy. Postižena je i paměť, motorika mluvidel, zrakové vnímání. Ve školním věku se často projevuje jako porucha učení. Bez správné a včasné logopedické péče může tato vývojová porucha negativně ovlivnit celkový rozvoj dítěte.

koktavost

Nejčastěji se objevuje kolem 3roku a kolem 6 roku v období nástupu doškoly. Existuje i latentní forma koktavosti, která se může projevit kdykoliv v průběhu života. Častěji koktají chlapci a muži. V České republice je udáván výskyt ve 4 % populace. U lehkých forem se může projevovat repeticemi prvních hlásek a slabik ve slově ( např. „a-a-auto, ma-ma-máma“ a pod.).

U středně těžkých forem pak tvrdými hlasovými začátky a protahováním slabik. U těžkých forem se objevují bloky, řečbývá často provázena nadměrným námahou (tiky, záškuby hlavy i těla) a vegetativními projevy (nadměrné pocení, červenání se, zvýšený krevní tlak).

Terapie koktavosti by měla probíhat ve spolupráci odborníků (lékaře – foniatra, klinického logopeda, klinického psychologa, případně neurologa a u těžkých případů i psychiatra).

breptavost

Řeč je rychlá, artikulace setřelá, často špatně srozumitelná. Jestliže je tempo řeči výrazně rychlé a dítě ho nezvládá, mohou se objevit podobné projevy jako u koktavosti: opakování první slabiky ve slově, nebo i celých slov nebo tlačení na první hlásku.

Logopedická péče se zaměřuje na nácvik vnímání a zpomalování řečového tempa a na pečlivou artikulaci.

oněmění (mutismus)

Při velké stresové zátěži může dojít ke stavu, kdy člověk nemůže z psychických důvodů tvořit hlas. Dochází k mutismu. Léčba je poskytována logopedem, často ve spolupráci s psychologem. Prognóza bývá, po odeznění stresujících faktorů, velmi dobrá.

Do této oblasti patří také tzv. elektivní mutismus. Jedná se o výběrovou nemluvnost vůči konkrétní osobě (učitel, matka..) nebo prostředí (MŠ, třída na ZŠ..), vzniká na základě nevhodných výchovných přístupů k dítěti. I zde je prognóza, po odeznění negativních faktorů, velmi dobrá.

afázie

Afázie je ztráta již naučených schopností dorozumívat se řečí mluvenou, psanou, čtenou. Její příčinou je nejčastěji cévní mozková příhoda. Týká se dospělých, ale vyskytuje se i u dětí. Příznaky jsou velice variabilní a u téhož jedince se během doby dynamicky mění. Některé příznaky lze pozorovat u většiny afatiků. Mohou to být neplynulost řeči, ulpívání na jednotlivých slovech, nesprávné gramatické vyjádření nebo neúmyslná nahrazování slov jiným slovem, které se jedinci nechtěně vybaví a které se nejvíce podobá požadovanému slovu.

Dále jsou to poruchy porozumění řeči, poruchy či ztráta schopnostičíst, psát, počítat. Úspěch péče závisí na rozsahu, místu a formě poškození mozku, typu a stupni afázie a na intenzitě a délce reedukace řeči. Obecně platí, čím mladší je pacient, tím lépe probíhá reedukace.

sluchová vada

Pokud dítě několik měsíců po narození nereaguje na zvuky, neslyší na zavolání, přestává žvatlat, a nepokouší-li se mluvit ani později, může se jednat o sluchovou vadu. Při podezření, že dítě neslyší, se vždy obraťte na odborné pracoviště (ORL lékař, foniatr).

Dospělých se sluchovým postižením je v populaci podle statistik 1 % – 1,5 %.

Obtíže v komunikaci, které následně vznikají, závisí na typu, druhu a stupni sluchové vady, na době, kdy došlo k porušení sluchu, na schopnosti a zkušenosti v oblasti jazyka a řeči (např. zkušenost s vnímáním zvuků, schopnost odvozování pomocí kontextu, schopnost odezírání), na zralosti osobnosti, na kvalitě foniatrické péče v oblasti sluchu a hlasu, na kvalitě a včasnosti logopedické péče

dysfagie – porucha polykání

Nejčastější příčiny poruch polykání u dospělých osob jsou např. mozkové příhody, nádory hlavy a krku, různá neurologická degenerativní onemocnění, dále pak úrazy, záněty, pooperační stavy, a jiné. U dětí to bývá nejčastěji dětská mozková obrna, novorozenecká nedonošenost, vrozené syndromy, plicní a srdeční onemocnění, nádory, záněty, mentální retardace a úrazy.

U dětí i u dospělých se mohou objevit poruchy polykání také na základě různých negativních zkušeností a psychických poruch.

Příznaky poruch polykání jsou neschopnost vůbec polknout, vypadávání jídla z úst, zbytky potravy v ústech po polknutí, nutnost zapíjet tužší sousta, prodloužená doba jídla, neschopnost přijímat všechny typy konzistence stravy, bolestivé polykání, pocit uvízlého sousta v krku, slinění, kašel až dávení před polknutím, během jídla nebo po jídle, zvracení, návrat jídla zpět do hltanu, úst nebo nosu, po jídle zvýšený tlak na hrudníku nebo úbytek na váze.

Léčení a rehabilitace je vždy záležitostí týmové spolupráce více odborníků.

dysartrie

Dysartrie je porucha motoriky mluvidel, ale užití jazyka jako systému není narušeno. Může vzniknou u dospělých nebo dětí jako důsledek cévní mozkové příhody, úrazu hlavy, nádoru, infekčního onemocnění nebo degenerativního onemocnění, např. Parkinsonovy nemoci.

U dětí může být i vrozená, nejčastěji s sní setkáváme u diagnózy dětská mozková obrna. Dysartrii často doprovází poruchy dýchání, polykání, poruchy tvorby hlasu a artikulace. Terapie vyžaduje spolupráci klinického logopeda, neurologa i foniatra.

rhinolálie (huhňavost)

Projevuje se změnou rezonance zvuku hlásek při artikulaci. Vyskytuje se až u 18 % dětí předškolního věku a mladšího školního věku. U zavřené huhňavosti je patologicky snížená nosovost jako následek přechodného zmenšení nosní a nosohltanové dutiny, např. rýmy nebo trvalého zmenšení při vývojových anomáliích.

V rámci logopedické péče je potřebná spolupráce s odborným lékařem ORL. U otevřené huhňavosti je patologicky zvýšená nosovost. Prognóza je při funkční otevřené huhňavosti dobrá, po absolvování logopedické terapie lze dosáhnout úpravy stavu.

Při smíšené huhňavosti jde o kombinaci otevřené a zavřené huhňavosti.

palatolálie

Palatolálie je vývojová vada řeči provázející rozštěpy patra, případně kombinace rozštěpů patra, čelistí a rtů. Řeč charakterizuje opožděný vývoj řeči. Bývají přítomny i nosní šelesty. Hlas se může tvořit nesprávným způsobem. Typická je zvýšená a deformovaná nosovost.

Porušena je i mimika a gestikulace doprovázející artikulovanouřeč. Logopedická péče je zaměřena na dosažení správné řeči, nosního dýchání a zvládání psychosociálních problémů spojených rozštěpem.

poruchy hlasu

Poruchy hlasu jsou způsobené patologickou změnou v jeho akustických kvalitách, způsobu tvoření a používaní. Mohou být podmíněné organicky např. po úrazu, při obrně apod. nebo funkčně z přemáhání hlasu, psychogenně při hlasové neuróze.

Při orgánových poškozeních a při dlouhotrvajících zafixovaných funkčních hlasových poruchách není prognóza příliš příznivá. Při neurotických poruchách hlasu hrozí recidivy.

Průvodce myofunkční terapií pro rodiče

Průvodce myofunkční terapií pro rodiče

Myofunkční terapie je  program zaměřený na změnu orálních funkcí, kterými jsou: respirace, sání, mastikace /žvýkání/, polykání, artikulace, pohyblivost jazyka a mimika tváře. Při opožděném odstranění problémů orálních funkcí, zejména v období růstu a vývoje, dochází k nerovnováze orofaciálního svalstva.

ZAČÍT S LOGOPEDICKOU TERAPIÍ NENÍ NIKDY POZDĚ

Symptomy, které doprovázejí danou problematiku jsou:

  • respirace otevřenými ústy
  • nesprávné polykání a žvýkaní (potravy tekuté i tuhé)
  • změny v artikulaci:zkreslené „s", „z",
  • úzké patro (palatum)
  • anomální růst zubů (malokluze)
  • nesprávne návyky (cucání palce, sání dudlíku, dlouhodobé užívání kojenecké láhve)
  • snížená kontrola koordinace orofacialního svalstva
  • anomální klidová poloha jazyka
  • snížená schopnost soustředění a pozornosti
  • nesprávné držení těla

Efekt nesprávného polykáníEfekt nesprávného polykání: Jazyk tlačí na zuby a chová se jako negatívni sila vůči jichů a způsobuje malokluze.

 

Mnohé děti cmoulají palec, dudlík nebo jiné předměty, okusují tužky, brčka, nehty. Tyhle zlozvyky ovlivňují vývoj obličeje, způsobují malokluze a jsou zodpovědné za chybnou orálni motoriku.
( Nerovnováha oro- facialniho svalstva)

 

Ve kterém věku se může začít s logopedickou terapií?


Existuje mnoho faktorů, které musíme brát v úvahu před tím, než začneme s myofunkční terapií. Věk není rozhodující.

K dosažení pozitivních výsledků je důležitá motivace. Logoped - profesionál analyzuje situaci u pacienta v období, adolescnce i dospělosti a zvolí vhodnou terapii na vyřešení patologie daného případu. Logoped má za úkol motivovat pacienta.

Děti ve věku 3 - 4 let by měly být svěřené do péče logopeda na zhodnocení přítomnosti či nepřítomnosti zlozvyků, včetně cmouláni palce a prodluženého užívání kojenecké lahve. Odstranění daných zlozvyků znamená prevenci vůči sekundárním problémům.

Děti ve věku 7 - 8 let se mohou podrobit kompletní logopedické terapii. Jsou si vědomé svých problémů. Taktéž dospělé osoby se mohou podrobit logopedické terapii (např. bolesti čelisti po chirurgickem maxilo- faciálnim zásahu, recidivy po ortodontické terapii, problémy s adaptací po ortodontickém zásahu...).

Výskyt problému v orálních funkcích

Myofunkční oro- faciálni problémy jsou častější než si myslíte!

Problematika orofacialního svalstva se vyskytuje u vysokého procenta populace v období adolescence i v dospělosti. Podrobné průzkumné celosvětové studie ukazují, že u 38 % lidí z celkové populace mělo 81 % jedinců těžkosti v orofaciálních funkcích v období vývoje (USA Kellum, 1992; Maul et al.,1999).

MÁ VÝZNAM MYOFUNKČNÍ LOGOPEDICKÁ TERAPIE ?

Každý pacient je odlišný.

Myofunční terapie je známa více než 30 let a používaná v tisících případech celosvětově. Mnoho dětí i dospělých se těší z pozitivních a stabilních výsledků získaných touto neinvazivní a nechirurgickou metodou. Nejnovější klinické studie prokázaly, že 80 - 90 % případů s poruchami orofaciálních funkcí, dosáhlo pozitivních výsledků a dokázalo zautomatizovat korektní funkce (Hahn&Hanh,1992- Andretta P., 2003).

Výsledky jsou ohromujíci

Fotografie demonstrují výsledky logopedické terapie:

Před logopedickou terapií Před logopedickou terapií

 

 

Během logopedické terapie Během logopedické terapie

 

 

Po logopedické terapii Po logopedické terapii